Narodila jsem se před ...ehm ehm ... lety do paneláku, kde jsem vyrůstala, trávila pubertu i studentská léta. Na vysoké jsem se zamilovala a od rodičů se přesunula za svým budoucím manželem - do jiného paneláku. Narodily se mi tu dvě děti. I když mateřství jsem si užívala a materiálně jsem se měla "jako prase v žitě", štastná jsem nebyla. Moje manželství se ukázalo být velkým omylem .... manžel byl orientovaný na materiálno a já se začínala víc a víc obracet k duchovnu a k přírodě.
Rozvrat mezi námi se prohluboval, až jednoho dne jsem sebrala odvahu a od muže odešla.
Naštěstí jsem měla kam, a měla jsem i za kým. Našla jsem přítele, milence, spřízněnou duši, rytíře. Našla jsem svou osudovou lásku:) Člověka, se kterým máme stejné názory, stejné postoje, stejné priority.
Na druhé rande mě vzal do příjemné vinárny a odtud mě autem vezl nocí někam do neznáma - prý to bude překvapení. Dojeli jsme do vesnice, zastavili před starým, očividně neobývaným statkem. Vystoupil z auta a vedl mě dovnitř. Svítil si baterkou. Vešli jsme do dvora, on mě objal a řekl: Tak tohle je moje velká kamenná láska!
Nezařvala jsem a neutekla. Líbilo se mi to! Popravdě - i já snila už dlouho o něčem takovém! Najít starý dům, postupně ho opravovat a vracet mu dřívější krásu.
Znovu jsem se utvrdila v tom, že tohohle chlapa mi musel seslat osud:)
První a druhý společný rok jsem na statku pomáhala jenom s květinovou zahradou a levandulovým polem, třetím rokem jsme nechali zorat malé pole a v něm nadělali zeleninové a bylinkové záhonky.
Letos, čtvrtý společný rok, hodláme pole rozšířit, obnovit původní sklepy, vysadit révu, zkulturnit předzahrádku...
Na statku prozatím nebydlíme - k tomu vede ještě hodně dlouhá cesta:) Jsme tu ale každý den. Prozatím je to taková obrovská "chalupa", kde se dá krásně aktivně odpočinout od shonu a ruchu všedního dne ve městě:)
2024 ©